Selata pociťují výrazný stres, když jsou odstavena od prasnice a mění stravu, což je činí náchylnými k gastrointestinálním poruchám. Především během prvních dvou týdnů po odstavu často průjmem (PostWeaningDiarrhea). PWD je pro producenty prasat na celém světě významným problémem: vede k těžké dehydrataci, zakrslému růstu a úmrtnosti až 20-30%. Léčba a další pracovní náklady dále snižují ziskovost farmy a vyžadují nežádoucí antibiotické intervence.
Oxid zinečnatý: účinný, ale vysoce problematický nástroj
Od počátku 90. let se oxid zinečnatý (ZnO) používá k potlačení průjmů po odstavení a podpoře růstu selat, zejména při farmakologických dávkách 2 500 až 3 000 ppm. Jeho způsob působení stále není zcela pochopen; pravděpodobně budou hrát roli účinky na imunitní nebo metabolické procesy, změněné mikrobioty nebo postabsorpční metabolismus. Je zřejmé, že používání ZnO v evropské produkci prasat výrazně vzrostlo, protože EU v roce 2006 zakázala používání stimulátorů růstu antibiotik, jako je kolistin, v roce 2006, aby se omezil rozvoj antimikrobiální rezistence.
Prasata závisí na nepřetržitém přísunu zinku. Tento stopový prvek mimo jiné představuje funkční složku asi 300 biochemických enzymů, díky čemuž je klíčový pro většinu metabolických procesů a rozšiřuje se tak na optimální zdraví, produkci a reprodukci. Moderní výživa prasat tak zahrnuje doplnění zinku, aby splňovala požadavky zvířat. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v současné době navrhuje, aby celková hladina zinku v krmivech 150 ppm odpovídala fyziologické potřebě zinku. Obavy EFSA jsou spojeny pouze s environmentálními obavami vyplývajícími z vysokých farmakologických dávek ZnO.
Tyto obavy jsou skutečně závažné: zinek je přece jen těžký kov. Příliš mnoho zinku je pro zvíře toxické, a proto jeho fyziologie zajišťuje vylučování nadměrného příjmu zinku. Biologická dostupnost a absorpce zinku z oxidu zinečnatého jsou zvláště nízké. Proto se většina zinku, který se tímto způsobem selatům podává, hromadí v jejich hnoji – který se široce používá jako organické hnojivo pro zemědělské půdy.
Neustálé používání hnoje postupně zvyšuje koncentrace zinku v ornici; vyluhování a odtok pak vede ke kontaminaci podzemních vod, povrchových vod a sedimentů. Protože zinek je netěkavý a nedegradovatelný, je jen otázkou času, než koncentrace povedou k ekotoxickým účinkům, včetně potravinářských plodin, vodního života a pitné vody. Klasická opatření ke zmírnění, jako je zředění hnoje nebo udržení určitých minimálních vzdáleností mezi oblastmi aplikace a povrchovými vodami, mohou pouze zpomalit akumulaci zinku v životním prostředí.
Zákaz EU: ZnO bude do roku 2022 (červen) postupně ukončeno
V roce 2017 provedla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) – agentura EU odpovědná za vědecké hodnocení, dohled a sledování bezpečnosti léčivých přípravků, včetně veterinárních léčivých přípravků – celkovou analýzu rizik a přínosů ZnO. Dospěl k závěru, že přínosy zabránění průjmu u prasat nepřevážily významná environmentální rizika způsobená znečištěním zinku. Do června 2022 budou tedy všechny členské státy EU muset odejmout registrace veterinárních léčivých přípravků obsahujících oxid zinečnatý, které jsou podávány orálně druhům produkujícím potraviny.
Ve svém rozhodnutí Výbor pro léčivé přípravky pro veterinární použití EMA rovněž poukazuje na riziko, že v důsledku společné rezistence může použití oxidu zinečnatého podporovat rozvoj antimikrobiální rezistence. Ukázalo se, že vysoké dávky suplementace zinkem zvyšují podíl bakterií E. coli a Salmonella odolných vůči více léčivům, což jsou dva nejdůležitější patogeny ve výrobě prasat.
Studie navíc ukazují, že v játrech, slinivce břišní a krevním séru se může hromadit nadměrný zinek a že trvale snižuje populace laktobacilů ve střevní flóře. S jakými důsledky pro výkon ve fázi výkrmu? Existuje tedy mnoho důvodů, proč se zbavit oxidu zinečnatého je dobrá věc a v konečném důsledku povede k ještě lepší a udržitelnější produkci prasat – ale samozřejmě, pouze pokud budou zavedeny účinné strategie nahrazování pro kontrolu PWD a zvýšení výkonnosti selat .
Směrem k nulové hodnotě ZnO: inteligentní doplňkové látky optimalizují zdraví střev
Hledání alternativ ZnO nás zavede zpět na začátek do napadeného gastrointestinálního traktu selat. Během prvních tří měsíců života prochází gastrointestinální systém prasat složitým procesem zrání jeho epiteliálního, imunitního a enterálního nervového systému. Teprve poté, co jsou všechny tyto systémy plně vyvinuty, je střevo schopno plnit své normální funkce (trávení, vstřebávání živin, imunita atd.) A zároveň poskytuje účinnou bariéru proti patogenům, antigenům a toxinům v lumen.
Na rozdíl od přírody, kde k odstavení dochází v době, kdy dozrávají funkce GIT, dochází v tomto zranitelném vývojovém období k odstavení v produkci komerčních prasat. Průjem po odstavu je v konečném důsledku důsledkem střevní dysbiózy, stavu nerovnováhy ve střevním mikrobiomu, který je zase vyvolán dietními, behaviorálními a environmentálními stresory odstavové fáze (jako je oddělení od prasnice, očkování, transport, návyk na krmivo).
Řízení PWD tedy začíná s řízením těchto stresorů, což zahrnuje zajištění dostatečného příjmu kolostra, postupné změny krmiva a pečlivou hygienu školky. Kriticky je nutné, aby výživa po odstavení optimálně podporovala zdraví střev (PROFIWEAN). Inteligentní řešení doplňkových zdrojů jsou schopna
• snížit patogenní zátěž v GIT selat,
• posílit funkčnost střevní bariéry zrání selat a
• selektivně indukovat rozvoj prospěšných mikroorganismů v mikrobiomu.
Synergická kombinace fytomolekul, mastných kyselin se středním řetězcem, glyceridů kyseliny máselné a prebiotik dosahuje těchto cílů spolehlivým a nákladově efektivním způsobem. Díky svým antimikrobiálním, protizánětlivým a trávicím vlastnostem tyto vybrané složky účinně podporují selata během této kritické fáze vývoje postnatálního střeva a zároveň zvyšují příjem krmiva.(GREENTONIC, NOVION SL, ACTIVO NODYS, ACTIVO LIQUID)
V posledním desetiletí se evropské odvětví prasat úspěšně přizpůsobilo zákazu stimulátorů růstu antibiotik z roku 2006 prostřednictvím významných zlepšení v řízení a krmných postupech. Vyřazení oxidu zinečnatého je ambiciózní výzvou – ale s podporou cílených funkčních doplňkových látek v krmivech budou producenti schopni připravit svá selata na silný, udržitelný, zdravotně neutrální a prorůstový výkon BEZ ZnO.